top of page

Hráč: Andre Lightwood
FC: Hunter Schafer

Annie de Vivonne

 17 let

Ńižší šlechta – Baronka (Baronne)

Umělkyně v oboru malování a sochařství

Matka - Jacqueline de Vivonne

Otec - Alexandre de Vivonne

Bratři - Daniel de Vivonne, Olivier de Vivonne (Oba starší)

Sestra - Annie de Vivonne (Starší o rok, Nezvěstná)

Teta - Clarisse de Vivonne

Strýc - Alain de Vivonne

Sestřenice - Lorette de Chevalièr

Bratranci - Emannuel de Vivonne, Frédéric de Vivonne, Henri de Vivonne

 

Životopis:

Jednoho krásného zimního večera přišlo do rodiny de Vivonne další dítě. Baronce de Vivonne se toho večera narodil syn. Ale nebyl to syn v jakého se obvykle doufá. Nenarodil se jako silný bojovník předurčený k velkým věcem. Ale naopak. Když malý chlapec přišel na svět, byl drobný, skoro neplakal a přivolaný lékař k porodu nedával drobnému andělíčku s bílými jemnými vlásky příliš nadějí na život. Ovšem díky péči své rodiny a především pečlivé starosti jeho matky se chlapec dostal z nejhoršího, což ovšem neznamená, že se z něj stal ten předpokládaný bojovník. Vůbec ne. Alexander, jak se mu v jeho dětství ještě říkalo, byl drobný, hubený a něžný chlapec  nadaný na umění, ale i šerm. Bohužel díky špatnému zdraví byl často v ústraní, někdy jednoduše proto, aby se náhodou nenakazil, když už byl zdravý.
Proto se během svého dospívání často věnoval svému vzdělání, kterého přivedlo nejen k lásce k úmění, ale i k tvorbě samotné. Počátky nebyly vůbec snadné a ani jinak důvěřivý Alexander, se nenechal uchlácholit pochvalami svých příbuzných a pracoval na sobě dále. Za nějaký čas se jeho drobná díla nebály dokonce vystavit doma.
Aby splnil alespoň nějaké požadavky na chlapecké postavení, začal trénovat šerm. Díky své drobné postavě nemohl být nikdy tak fyzicky zdatný jako jeho sourozenci, ale za to byl mrštný a díky tomu vynikal alespoň v šermu.
Zdálo se, že život mladého Alexandera bude dále klidný, že překonal nejtěžší zkoušky svého života, ale bohužel pro něj, život pro něj chystal i další zkoušky. První z nich se stal fakt, že si on sám a po čase i jeho rodina začala všímat podivných změn nejen v jeho chování, ale i v tom,  jak se jeho tělo měnilo. Vzhledem k tomu, že Baronka už přišla o jedno dítě, jeho sestru Annie, která byla unesena, rozhodla se svého syna raději ukrýt před světem, aby přišel o něj. Chlapec byl odklizen do ústraní, kde byl nakonec prohlášen za mrtvého, protože jeho drobné tělo podlehlo nemoci, která ho trápila už ode dne kdy se narodil. Ale zármutek se brzo změnil v radost, protože jakoby zázrakem byla do rodinné náruče navrácena ztracená dcera Annie. A vzhledem k tomu, že mladého Alexandera i Annie nikdo už nějaký čas neviděl... Nikdo nemohl poznat, že ta přenádherná andělská bytost v noblesních šatěch ve skutečnosti není dcerou, ale synem. Pouze zasvěcení věděli o této malé hře, která dovoluje mít matce své dítě u sebe a zároveň chlapcovu svobodu být tím, kým je. Před zraky veřejnosti mladou baronkou a v soukromí nadaným a milovaným úmělcem.


Povaha postavy:
Díky tolika změnám, kterými si Annie musela projít, se stala plachou a občas lehce nedůvěřivou osobou. Ačkoliv je za normálních okolností veselá a plná života, v cizí společnosti může působit ustrašeně a napjatě. Ale rozhodně není obětí nebo snad osamělá. Má přátele. A ty miluje, stejně silně jako miluje svou vlastní rodinu. O své blízké pečuje, je velice citlivá a starostlivá bytost. Je vždy ochotná pomoct, někdy i naprostým cizincům, což je  někdy legrační, protože jim v jednu chvíli pomůže a pak se před nimi skoro stydí promluvit.
Vzhledem k tolika zdravotním přitížením, které za svůj život zažila a možná tím, že přece jako dívka by měla být čistá, trpí panickým strachem ze špíny a nemocí. Narozdíl od ostatních lidí se pravidelně koupe každé ráno i večer, nikdy nevynechává ani jediný kousek svého těla. Dokonce jejich sídlo prochází důkladným pravidelným číštěním včetně jejího pokoje.  I z potřeby čistoty často tedy nosí bílé oblečení, které ještě podtrhuje  jemnost a čistotu.
Další osobou v životě Annie je Christian. Ale není to tak, že by byli přáteli. Christian je totiž pseudonym, pod kterým Annieny obrazy miluje celý národ. A aby si udržel i společenskou úroveň, s Christianem se vybraná společnost může dokonce i setkat. Ale pouze na maškarních plesech, které pořádá rod de Vivonne. A nikdo ve skutečnosti neví, jak Christian vypadá, protože nosívá jednu z těch proslulých benátských karnevalových masek, které zakrývají celou tvář.
Peníze, které si Annie vydělá prodejem svých obrazů ovšem neutrácí, ale podporuje svou rodinu. Protože její rodina je její bezpečný přístav. Část peněz si odkládá stranou, jen pro jistotu. Ale jinak víceméně příliš neutrácí. Pokud to nejsou umělecké potřeby nebo... podpůrné prostředky. Protože přeci jen někdy je zapotřebí  umělecké múze pomoci. A v jejím případě to není víno, ale opiáty.  To ovšem nepraktikuje zase tak často, jen výjimečně.
Přímo někoho zemřít Annie nikdy nikoho neviděla. Viděla mrtvá těla, ale vždy se od nich držela dál. Protože v tom viděla špínu. Nemoc.  Možná i z tohodle důvody nemá ráda krev a nikdy nikomu neublížila natolik, aby se od ní zašpinila, ale pokud by to bylo nutné, nejspíš by to dokázala. Aby ochránila sebe i svou rodinu. 

Osobní proroctví:
 

,,Až jednou přijde smrt jako z nočních můr, budeš volit mezi svou krví a srdcem."

bottom of page