Hráč: Vanilla
Fc: Natalie Dormer
Emilia Lalande
23 let
Měšťan
Služebná
Marc-Antoine Lalande, otec – kovář (mrtvý)
Simonne Lalande, matka – členka bohaté měšťanské rodiny, později švadlena (mrtvá)
Estienne Lalande, starší bratr – voják (mrtvý)
Životopis:
Za vzdělání může být vděčná pouze své matce, která pocházela z bohatého rodu, avšak zamilovala se do člověka, kterého jí rodina neuznala, a po velmi malé a dost chudé svatbě jí rodina vydědila. Emilia odjakživa ráda poslouchala vyprávění své matky, milovala ten její úsměv, když vzpomínala na den, kdy potkala jejich otce. Jako malá snila o tom, že i ona jednoho dne potká velkou lásku a bude žít šťastně, jako její rodiče. Čím ale byla starší, tím se onen sen o budoucnosti rozplýval, dokud zcela nepominul. Emilia okusila krutost života, když její otec zemřel na horečku, dokonce onemocněl i její bratr, o kterého se bála více, otci nemohla nijak pomoci, a proto se snažila zachránit alespoň bratra, ten se z toho na štěstí dostal. V tu dobu se Emilia dosti modlila k Bohu a věřila, že právě Bůh jejího bratra uzdravil, no když začala válka a on musel odejít, přilnula ještě více k víře a doufala, že i tentokrát se jejímu milovanému bratru nic nestane. Po válce na dveře domu, kde bydlela s matkou, zaklepal muž, voják. Ochotně ho pustily dovnitř a od muže se dozvěděly, že byl Estienne jeho věrný přítel a bojovali bok po boku, leč v posledním boji utrpěl zranění neslučitelná se životem. V momentě z Emilie opadla veškerá víra, ba dokonce ve svých myšlenkách Boha proklínala za to, že si vzal jejího bratra. Velkou oporou jí byl právě onen muž, dokonce když přišel mor a zabil její matku, tak chvíli vyžívala i z jeho peněz, i když je jako „správná“ dáma odmítala. S mužem se začala dost sbližovat, avšak Emilia si uvědomovala, že je ženatý a tak se do těchto věcí nechtěla nijak plést. Vyhýbala se jim úspěšně do doby, než jí přišel dopis s tím, aby se dostavila do Avranches. Emilia žila tehdy v jedné menší vesničce, a i když se neměla nejlépe, podařilo se jí přežírat, nabídku tedy přijala a po dlouhé době se setkala s mužem, který jí byl kdysi velkou oporou. No na místo radosti jí bylo nabídnuto místo služebné jeho samotné manželky. Emilii se to nelíbilo, ale její dosavadní životní situace jí donutila místo přijmout.
Psychika postavy:
Snaží se být vždycky při prvním styku milá, ochotná a přátelská, udělat ten správný první dojem, chce aby si o ní její okolí myslelo jen to nejlepší, Emilia je přesto zevnitř shnilá jako staré ovoce, a její pravá povaha se začne projevovat až poté, co jí ostatní znají delší dobu, ovšem pokud k tomu ona sama zvolí. Řídí se převážně okolnostmi kolem sebe, když může, je sama sebou, pokud ne, nahodí perfektní přetvářku miloučké a zcela nevinné dívky, která by sotva ublížila mouše, i když by v případě nejvyšší nouze neváhala bodnout člověka rovnou do srdce. Ačkoliv jako malá snila, že se zamiluje stejně jako její matka, až doteď v ní měla pouze smůlu, jediný její románek byl právě s vojákem, avšak ani ten netrval dlouho, jednak kvůli samotné Emilii, která si udržovala myšlenku, že muž je již ženatý. I když si to nechce přiznat, stále k němu něco cítí, o to těžší pro ni bylo zjištění, že má být služebnou jeho samotné ženy. Bůhví, co se jí zrodí v hlavě. Co se týče víry, tu Emilia vůbec nemá, zjistit to církev, asi by už byla označena za cokoliv, co by jen šlo, udržuje si to tedy pro sebe, její modlitby jsou často prázdné, to samé jakákoliv slova ohledně víry. Říká to jen, aby svému okolí dokázala svou zbožnost. Emilia má pouze dvě tajemství, které nehodlá nikomu moc prozradit. První, stále chová náklonnost k onomu ženatému rytíři. Druhé, co se týče víry, tak nějak si postupem času uvědomuje, že se přiklání k té temné části, Bůh jí vzal všechny členy její rodiny, co když je může do života navrátit ďábel? Ke konci by se mělo dodat, že chodí ráda upravená a nesnese nějakou přebytečnou špínu, žití na vesnici jí psychicky trápilo, už jen skrze onu špínu a nedostatek čistoty, proto si teď své nové pozice váží a využívá jí jak nejlépe dokáže. Přece ještě nedávno chodila v ušmudlaných starých šatech!