Hráč: Tara
FC: Jonathan Rhys Meyers
Julien Fauchet
28 let
Biskup, vedoucí inkvizice v oblasti Avrances.
Otec: hrabě Albert Fauchet
Matka: Claudette Fauchet Grimaldi
Životopis:
Jakožto druhý syn měl církevní kariéru předurčenou už od kolébky. A tak byl taky vychováván. Byl tak se svým osudem srozuměn a smířen od velmi útlého věku. A popravdě mu to i vyhovovalo. Nalezl v tom smysl. Celý život to bral velmi vážně. S postavením své se nikdy nemusel bát, že by snad skončil zapadlý na nějaké polorozpadlé faře kdesi v zapadákově, to rozhodně ne. Byl zvyklý žít v luxusu a po složení slibu v tom pokračoval. Stal se biskupem s honosným sídlem a pod palcem měl nemalé jmění. A nejenom jmění. Jeho starší bratr sice zdědil tituly, majetek i pozemky, ale všechno, co Julien k životu potřebuje, měl vždycky. Mozek. Vždycky byl chytrý. I vychytralý. A nelítostný. Věděl moc dobře, že jeho starší bratr je slabý. A velmi náchylný k čemukoliv špatnému. Nešetřil na něm tedy dary řekněme... Alkoholického charakteru. Samozřejmě velice nenápadně. A tak se z jeho bratra stal brzy opilec s nepříliš dobrou pověstí. A dostal se do problémů. Velkých problémů. A kdo by je mohl vyřešit a nechat zmizet lépe než sám pařížský biskup? Samozřejmě za tu správnou cenu. Na světě přeci není nic šlechetnějšího než dary církvi! A tak Julienovo biskupství získalo spoustu pozemků, o které Julien vinou pozdního narození přišel. Stal se z něj velmi vlivný a poměrně obávaný muž.
Aokolnosti mu zůstaly nakloněny i dál. Přišly války a s nimi mor. A s morem přišla inkvizice. Král padl a královna se stáhla do Avrances. A kdo by byl lepší volbu do čela inkvizičního výboru, když ne mladý známý a dravý biskup z nemalého přížského biskupství? nejvíc platný pochopitelně bude tam, kde se děje to nejdůležitější. Tam, kde je královna. Pro církevní účely zabral jedno z nejhonosnějších sídel ve městě. Majitel neprotestoval. Pochopitelně. Inkvizici se nikdy neodporuje. Nemuselo by to totiž dobře skončit. Jeho sídlo vrhá stín strachu na všechny lidi kolem. Obzvlášť na t y chudé. Kde sídlí inkvizice, tam umírají lidé nejen na mor. A Julien to ví. A nebojí se toho využívat. Sleduje dění, velice pečlivě. Zvláště to politické, kolem královny a šlechtických rodů. A vyčkává.
Psychika:
Julien je odjakživa velice cílevědomý. Je sebevědomý a svoji moc drží pevně v rukou. Přesně totiž zná její hranice. Ale je pravda, že je rád posouvá a rozšiřuje. Kdykoliv se namane příležitost. Zatím je mladý. Ale v nejmenším nepochybuje o tom, že se stane arcibiskupem a později i kardinálem. Má na to předpoklady i dostatečný vliv. Nesmí o sobě pochybovat. Kdyby totiž začal, začali by i ostatní. A to je nepřístupné. Ne. Julien má nejradši, když se ho ostatní bojí. Ze strachu totiž lidé často dělají chyby. A jejich chyby jsou přesně tím, na co Julien čeká. Jakýkoliv náznak slabosti může být osudným. Přeci jen, pokud se nebál obětov at pro své účely ani svého bratra, nezastaví se před ničím. A před nikým.
Na venek vystupuje jako velice spořádaný a zbožný muž. Jako skutečná boží spravedlnost. Rozhodně mu pomáhá i fakt, že je velice pohledný muž. Nevypadá jako obtloustlí vyplešatělí kazatelé, na které jsou lidé zvyklí, nevypadá zkrátka jako někdo, kdo káže vodu, ale pije víno. Navíc má velice přesvědčivý a uhrančivý pohled, o kterém koluje nejedna legenda. Zvláště mezi ženami.