Hráč: Genevieve
FC: Nina Dobrev
Juliette de Sévigne
21 let
nižší šlechta, užívá titulu Comtesse (hraběnka)
Otec: Lucien se Sévigne
Matka: Margarette de Sévigne z rodu de Scudéry
Starší bratři: Sebastian de Sévigne a Calvin de Sévigne
Mladší bratři: Claude de Sévigne a Emerson de Sévigne
Mladší sestra: Marie de Sévigne
Životopis:
Juliette je nejstarší dcerou hlavy rodu se Sévigne, Luciena. Vyrůstala se svou rodinou v Paříži, obklopená spoustou sourozenců. Ze svého dětství si asi nejvíce pamatuje věčné souboje jejích bratrů, kromě toho nejmladšího, o to, kdo více zazáří v otcových očích. Jaké malé holčičce jí to přišlo nepochopitelné, avšak brzy se ocitla v podobné pozici. V pozici, kdy na ni začaly být kladené nároky, protože její otec začal mít vizi, že by se mohla výhodně provdat, a tak přinést prestiž jejich rodu. A tak se stalo, že jejich otec začal pátrat po možném nápadníkovi.
Tato záležitost se však vyřešila sama, o pár let později, při každoročním slavnostním plese, kam dorazili i španělští velvyslanci. Jeden z nich, vysoce postavený šlechtic, propadl kráse mladé Juliette a jakmile se to doneslo k jejímu otci, tak se horlivě pustil do smlouvání. O pár měsíců později byla mladá hraběnka vypravena na cestu do Španělska, aby zde strávila nějaký čas u jejich dvora a učila se zvykům i jazyku, než dojde k sňatku. Juliette z té myšlenky nebyla nadšená, ale časem si uvědomila, že mohla dopadnout o dost hůř. Její snoubenec byl slušný muž a i když ho nemilovala, postavení, které by jí sňatek mohl vynést, bylo více než lákavé.
Veškeré plány však překazily spory, které vypukly mezi Španělskem a její rodnou Francií. Od té doby rodina nedostala o své dceři jedinou zprávu. Ta přišla až po pádu francouzského krále a nástupu královny na trůn. Byla krátká a strohá a informovala pouze o tom, že ze sňatku, na který všichni roky čekali, sešlo a Juliette se vrací zpět k rodině se kterou také plánuje odcestovat do Avranches.
Psychika postavy
Juliette dříve bývala poněkud rázná dívka, která občas zapomněla na hranici toho, kdy mluvit a kdy si své názory nechávat pro sebe. To se však změnilo s nároky, které na ni začaly být kladeny i s její plánovanou cestou do Španělska. Díky těmto skutečnostem si, pro své vlastní dobro, vštípila zásady společenského chování, které se od šlechty vyžaduje. Působí elegantním a uhlazeným dojmem, který jen podporuje její vzdělání, jak financované jejím otcem, tak to, kterého se jí dostalo u španělského dvora. Díky tomu se jí daří jednoduše navazovat známosti, od čehož se svým způsobem odvíjí její obava ze samoty. Odjakživa je zvyklá mít spoustu lidí kolem sebe, ruch, veselí a něco takového se špatně zapomíná. Bojí se toho, že by mohla jednou přijít o své postavení, prestiž, která z toho plyne, protože co by si pak počala? Nikdy nemusela pracovat rukama a představa, že by snad jednou musela ji děsí.
Do jejích zlozvyků se dá započíst i potřeba jednou za čas dát prostor té dívce s ostrým jazykem, která kdysi bývala. V tomto bylo Španělsko se svou kulturou jednou velkou zkouškou. Navíc už tam si vypěstovala zvyk vyhýbat se obloukem až příliš špinavých a páchnoucích míst a ten se jen umocnil přicestováním do Francie, která panikaří kvůli moru.
Přes bystrou mysl, vypočítavost a umění přetvářky však stále zůstává její největší zbraní půvabná tvář, kterou byla obdarována. Toho se nebojí ani v nejmenším využít pro svůj prospěch, a především k dosažení cílů, které si pevně stanovila. A že ty nejsou malé, protože za zhroucení své zářné budoucnosti viní pouze jedinou osobu.