World Without End

Háč: Vanilla

FC: Sarah Bolger

​

Marie-Diane de Rabutin

19 let

nižší šlechta, užívá titulu 'Comtesse' (hraběnka)

dvorní dáma

​

Léonard de Rabutin, otec – byl povolán do války, ve které také zemřel

Marie-Lucille de Rabutin, rozená de Sévigne, matka – dvorní dáma

Velvet a Danielle de Rabutin, mladší sestry – zemřely na mor

​

Životopis:

Marie se narodila jako prvorozené dítě Léonardu de Rabutinovi a jeho manželce krátce poté, co uzavřeli sňatek. Oba dva pro sebe měli slabost už dlouho před tím, avšak do manželského svazku se ani jeden nehrnul, dohnala je k tomu právě až Marie v matčině lůně. Léonard se od ostatních mužů dost odlišoval tím, že nikdy moc netoužil po tom mít syna, nebylo to jeho prioritou, doufal hlavně ve zdravé dítě a pohlaví opravdu neřešil. I proto si později myslel, že ho Bůh vzal za slovo, když mu necelé dva roky po narození první dcery nadělil hned další dvě naráz, a i když měla jeho žena dosti těžký porod a v jednu chvíli dokonce vypadalo, že si jí Bůh nakonec vezme k sobě, přežila to a mohla se tak podílet na výchově hned tří dívenek. Marie-Diane byla oproti svým mladším sestrám nejklidnější, trávila s otcem nejvíce času, vedl jí k velké zbožnosti a ona ho jako malá brala jako jakéhosi Bohova posla, a myšlenku, že skrze jejího otce k ní promlouvá samotný Bůh, si uchovala až do doby, než byl její milovaný otec nucen odjet do války. Každé ráno, odpoledne a před spaním se modlila, aby se otec vrátil v pořádku domů. Přestala až poté, co domů přišla zpráva o jeho úmrtí, těsně před koncem války. Od té doby se začala modlit pouze ráno – za zdraví celé své rodiny, a večer – za duši svého otce a za jeho klid. Po ztrátě otce se Marie-Diane upnula na svou matku, která jí později zaručila místo mezi dvorními dámami. Její modlitby se změnily poté, co na mor zemřely její mladší sestry, donutilo jí to se modlit k Bohu s prosbami, aby onu nemoc vymýtil z míst, kde jsou pouze dobří a zbožní lidé, a ohavnou nemocí postihl bezbožné a zlé lidi.

​

Psychika postavy:

Marie-Diane de Rabutin, používajíc častěji své první jméno, je dívenka dosti zbožná, víra je v jejím životě dosti důležitá a znamená pro ni hodně. Bývala klidnější povahy, často jí sestry předhazovaly, že nezná zábavu a sama nemá žádný smysl pro humor, a opravdu tomu tak bylo, po odjezdu otce do války, Marie často sedávala v jeho kanceláři a četla si bibli, pouze se modlila a jen zřídka kdy šla ven. Částečně se změnila poté, co jí matka vzala ke dvoru a zařídila jí místo mezi dvorními dámami. Až tam přestala být Marie tolik upjatá a začala se účastnit i těch zábavnějších akcí, převážně si poté oblíbila velké hostiny a plesy, přišla na to, že jí tanec baví více než kdy jindy, proto když se nějaká takováto událost pořádá u dvora, nejeden by jí našel mezi tančícími, často k tanci nepotřebuje ani partnera, a když už to tanec vyžaduje, raději si k tanci vezme nějakou ze svých kamarádek, dá přednost raději tanci s dobrou kamarádkou než mužem, jejichž žádosti o tanec často odmítá, pokud není poblíž její matka. Ta jí tak nějak stále usměrňuje k tomu, že by neměla ignorovat mužskou společnost, ale naopak by se s muži neměla zase tak často scházet. I to je nejspíše důvod toho, proč se Marie stále neprovdala, nebo proč nemá žádného nápadníka. Co si nechává pro sebe před ostatními děvčaty je to, že nikdy nepoznala lásku, proto když se její kamarádky začnou bavit o mužích, Marie radši odejde s tím, že si jde číst, popřípadě že má nějakou nedodělanou práci. Stejně jako všechny dívky v jejím věku, i ona má slabost pro nádherné šaty a šperky, ovšem nevyžaduje každý měsíc nové, a spíše si ctí těch, které v její rodině kolují už generace. Jen málokdy si sundá náušnice, které jí věnoval otec krátce před tím, než odjel do války. Co se týče peněz jako takových, Marie je moc neřeší, valná většina financí její rodiny spadá pod matku, a pokud ona vyžaduje nějakou větší částku, což se stává málokdy, požádá právě matku. Je dosti paranoidní co se týče moru, nemoc moc neřešila a ani jí tolik nevnímala do doby, než moru podlehly její sestry, od té doby se snaží od všech nemocných držet dále. Marii stačí i to, že si někdo byť jen kýchne kvůli prachu, a už je v jejích očích potencionální hrozbou pro mor.